„Mám doma extrémně šetřivou ženu, která bohužel šetří i tam, kde by žena nikdy šetřit neměla…“
Stále se někde píše, že si čeští muži na hygienu zrovna moc nepotrpí, že si máme vzít příklad z Angličanů, Francouzů a tak dál. Já osobně ale neznám jediného chlapa, který páchne, nebo se nemyje! Zato mám doma extrémně šetřivou ženu, která bohužel šetří i tam, kde by žena nikdy šetřit neměla – vzhledem ke své šetrnosti totiž zanedbává osobní hygienu a v podobném duchu se nese i její péče o domácnost.
S vodou zachází, jako kdyby se narodila v subsaharské Africe!
Vzhledem k tomu, že píši anonymně, mohu vše říci naprosto bez obalu. Hygienické návyky mé ženy jsou velmi svérázné (jemně řečeno!). Moje žena se sice myje, ale jak! S vodou totiž zachází, jako kdyby se narodila v subsaharské Africe: do prázdné vany si položí malé plastové umyvadlo a v něm se postupně celá umyje. Ale pozor, ani kapka vody nesmí přijít nazmar. Použitou vodou pak splachuje, vytře podlahu nebo dokonce myje nádobí! Občas ji přistihnu, že si vodu v lavoru nechá na mytí na další den. A běda, kdybych ji vylil!
Dřív jsme se kvůli tomu hádali, dnes už jsem rezignoval, stejně už spolu intimně nežijeme. Už mě nebaví dohadovat se kvůli lžíci vody, raději se vysprchuji v práci. Doma bych dostal nejen „huláka“, že plýtvám, ale ještě by mě žena nutila použitou vodu různě přelévat a dál ji využívat. Kdyby tušila, že jsou nějaké tablety na čištění vody, a byly by levné, tak je snad kupuje a z vody z mytí pak uvaří čaj.
Paradoxně se moje žena hodně voní a líčí, různé „sarapatičky“ dostává v práci od klientek, které se tak podle mě zbavují nevhodných dárků, které nepoužijí. Žena totiž pracuje v domě s pečovatelskou službou a je až úsměvné, jak moc tam zapadá.
Jeden hadr máme skoro na všechno, Jar nosí z práce a ještě ho ředí…
Asi si dovedete představit, jak je taková hygiena „příjemná“ v horkém létě. Navíc je žena v období, kdy se dámy více potí… Škoda mluvit. A jak se má paní stará o sebe, tak se stará i o domácnost. Jeden hadr máme skoro na všechno, Jar nosí z práce a ještě ho ředí, stejně jako tekutá mýdla, šampóny apod. Někdy jsem vším tak zhnusený, že uvažuji o rozvodu. Jenže co bych tam asi řekl? Že je má žena lakomá špindíra?
Naši kluci by se asi moc nedivili, oba se za mámu stydí a já naprosto chápu, že nám snachy nechtějí svěřovat vnoučata. Dokonce jsem o tom s jednou snachou mluvil, je to taková hodná holka, má mě ráda a snažila se mi vše taktně vysvětlit.„Dědo, to víte, že bych byla za hlídání ráda, ale jen u nás! Když vidím ten hnusný hadr, špatně umyté talíře, ošudlanou podlahu a kuchyňskou linku, stávají mi vlasy hrůzou, a představuji si, jak babička myje dceru v tom svém lavórku.“ Co jsem na to měl říct?
Čím je žena starší, tím je všechno horší a horší
I v práci se mi kvůli ženě kolegové smějí, prý to mám jednoduché s dárky. Mám „bábě“ k Vánocům koupit cisternu vody a k šedesátinám pobyt v lázních, aby mi ji tam trochu odmáčeli. Směju se také, ale je mi trapně. Žena byla šetřivá, co si pamatuji. K hygieně měla vždy trochu zvláštní vztah, ale bývala to překrásná ženská a já ji miloval a mnoho let její divnosti přehlížel. Jenže čím je žena starší, tím je všechno horší a horší. Vím, že ji nepředělám, nebaví mě se s ní stále dohadovat, a tak dělám, co chce, abych měl klid. Nechce se mi zbytek života trávit v neustálém dohadování. Když pak ale občas čtu různé články o tom, jací jsou čeští muži „čuníci“, nejradši bych milé redaktory pozval k nám domů. Některé dámy nám opravdu nemají co vyčítat! Myslí si, že když se otřou voňavým ubrouskem, polijí půl litrem voňavky, namalují a nalakují nemyté vlasy, že chlap nepozná, že týden nevlezly do sprchy!
(J. J., 61 let)
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!