RADKA (37): Tchyně mě pořád srovnává s manželovou ex

Je to prosté, ať ta mladá žena vymění zámek sama, když se ten její k tomu nemá, nebo to provede zámečník. V životě se musíme umět o sebe postarat, i v páru, partnerství či manželství jsme každý za sebe.Je prostě už taková doba a nezmění se.

Ono taky všeho dočasu. Co je nyní, nemusí platit za pár měsíců. Bývalá Jana si najde nového partnera a jestli si tchýně myslí, že se budou obě slézat nad kočárkem dál, tak to ten nový asi zatrhne jako první. Není to normální a není to fér i k té bývalé. Ona o svoje děcko přišla a musí jí to být líto koukat se na potomka bývalého manžela. A dál - to, že se tchyni jeví Jana jako sympatičtější, může být i díky tomu, že je bývalá /není důvod k bojům o moc a ke sporům/ a že byla první. Kdyby tahle potkala jejího syna dřív a byla na místě Jany, pak by to mohlo být i obráceně. A dál - současná manželka jaksi nastoupila do rozjetého vlaku probíhajících vztahů. Byt je zdá se jejího manžela a od ní se očekává, že sklapne patky a bude držet pusu a krok. Jak vidíme, manžel chce mít klid a zůstane raději při své matce, tu si rozházet nechce. Asi by to byla podpásovka, ale já bych na jedovaté řeči vypouštěla jed asi taky /díky životním zkušenostem, jinak jako mladá jsem byla mlčící menšina/. Asi bych reagovala na různé řeči tchyně se stejným cílem, to jest uškodit a znejistit. Věty typu AŽ MY TEN BYT V PROSTŘEDÍ KDE SE MI NELÍBÍ VYMĚNÍME....S MAMINKOU MINULÉ ZNÁMOSTI JSEM SI I TYKALA, BYLA TO SUPER ŽENSKÁ, CHODILY JSME SPOLU ZA KULTUROU.....SEHNALA BYCH SI VĚKOVĚ PŘIMĚŘENÉHO PÁNA A PRODUCÍROVALA SE S KOČÁRKEM PŘED BARÁKEM TAKY...MAMINKO, TO JE MŮJ BÝVALÝ PEPA, RÁD BY VÁS POZNAL....zkrátka člověku, co se nám cpe nám nepříjemným způsobem do života, je potřeba dát za vyučenou tak, že bude lítat za mým manželem denně s novou stížností. A až manžel přiletí na mě, co zas bylo, klidně bych mu řekla, prosímtě, co zase řešíš, to nemáš nic jinýho? Jo a příští týden jedu s malým k našim, tak nebudu doma, doufám, že si to s maminkou a Janou vyřešíš, protože mě už tohle soužití s nimi na dálku fakticky přestává bavit. A to jsem ti říkala, Fando, že mi naši chtějí koupit blízko nich garsonku, no budou to dobře ulité peníze, a budu mít s malým při návštěvách svůj režim a klid....kterej tady nemám...dodala bych, kdyby mě ten Fanouš vážně štval....

Nechápu,proč by měla mít tchýně vůbec nějaká práva na rodinu svého syna??? Mně osobně by vadilo i jen vidět tchýni víckrát než 1x za půl roku! I za cenu,že se budu o vše (dítě) starat sama.Ať si synek chodí za rodnou matkou klidně denně,když to potřebuje,ale moje domácnost = můj hrad,tam nemá kdo co chodit,když si to nepřeju! Měla jsem štěstí,že moje tchýně bydlela v jiném městě,z počátku manželství zkoušela jezdit na "vizitu",ale mě z toho bývalo tak zle,že to manžel posléze sám zatrhnul...V tom je asi problém pisatelky článku,že manžel s ní nedrží "kasu",a dává přednost matce,to není správné! No a s drzým chozením do bytu,bez pozvání,no to už je vrchol nevychovanosti,to bych nepřipustila nikdy,snad i za cenu,že se seberu a s dítětem a 5 švestkami půjdu pryč....

Jde o to, aby se nastavily nějaké hranice! Producírovat se matka může, proč ne, ať se s vnoučkem pochlubí. Ex mohla při procházce jen potkat, nemuselo to být cílené. Tchyně by v žádném případě neměla mít klíče od bytu, jen výjimečně, a to pokud se domluví. Také záleží na povaze mladé ženy, jaký vzor odkoukala doma atd. Soužití lidí není jednoduché, více generací v jednom domě už vůbec ne, chce to dávku tolerance, ohleduplnosti...

Jo a že matka vozí dítě s bývalkou a ještě se producíruje tak, abych to viděla, by mě tedy vytočilo na nejvyšší obrátky. To není neškodné, dámy! To je cílený manévr, který klidně může skončit tak, že se ti tři spojí proti Vám /babička, teta a tatínek/ a jednou Vás o to dítě můžou připravit. Rozvod, maminka labilní / z jejich společných zásahů/ a následuje svěření do péče otce, maminka se zhroutí, kdo by tohle ustál, a vidíte, my vám to říkali, úplně neschopná, škodlivý vliv na dítě, ještě že má nás, my se už postaráme....I tak to může dopadnout. Ohledně klíčů od bytu - které podle mě žádná tchýně nepotřebuje - četla jsem, že jedna mladá manželka, která už taky nevěděla, jak muže přinutit, aby tchyně vrátila klíče, se uchýlila ke lži. Řekla mu, že není schopná orgasmu, protože má pocit, že tchýně je za dveřmi. Každému chlapovi záleží na tom, aby ženu uspokojil. Do týdne baba vrátila klíče. A mladá pro to ani nemusela hnout prstem. Buďme chytřejší, než jsou ti ostatní kolem nás. Oni nejsou lepší, než my! Jsou to taky jen lidi.

Jinak ještě pro povzbuzení pisatelky - už jsem zase zapomněla jméno, stránky jsou jiné a teď ho nevidím - ta tchyně je vždy od počátku v jasné výhodě. Ona má letité zkušenosti, ona má za normálních okolností stabilní postavení v rodině, ona má svou pozici, manžela i syna prokouknuté, zmáknuté, ona nemá ty počáteční pocity zmatenosti, jak s novými příbuznými vycházet, a pokud má poněkud velitelské schopnosti a snacha poněkud menší sebevědomí nebo ústupnou povahu, dá se očekávat, že to nebude žádná idyla. Ještě dnes v předdůchodovém věku si moc dobře pamatuju na všechny ty otevřené nebo skryté zásahy do našich čistě soukromých věcí. Tchyni jsem se postavila před svědky slušně, leč zásadně v době, kdy naše manželství bylo na konci, sami svědkové řekli, ona konflikt vyvolala, dostala, co si zasloužila. Kdybych se odhodlala dřív, dneska jsem mohla mít to stabilní postavení v rodině taky. Dneska mám ovšem taky nadhled, nad leckterými jejími akcemi už bych mávla rukou, udělala si to po svém a poté si ji vychutnala, jak se na to bude tvářit. A ona by pak musela dát pokoj, protože i ta tchýně ví, na koho si troufnout může a na koho ne. Dobře mi tak. Hlavně bych se uměla oprostit od stresu, řešení věcí stále dokola s manželem - nemá to cenu, je to zbytečně vyplýtvaná energie, svoje bych si udělala po svém a manžel a jeho laskavá maminka by se to dověděli až poté. Kompenzací těch manželských nepěkných zážitků mi je fakt, že svým mladým do ničeho nekecám / mám jiné zájmy/ a nechávám je žít. Ač bych měla výhrady k lecčemu, k zařízení bytu, k výchově, k trávení volna, k vaření atd, oni spolu žijí, tak ať si to dělají po svém, když jim to tak vyhovuje. A taky hlavně nemusím být u všeho a nemám pocit, že beze mě by si neporadili. Pokud něco je, řekneme si to na rovinu a neintrikujeme po straně jako někdo. Satisfakcí mého bývalého manželství je fakt, že mé děti ve vztazích žijí zcela jinak a že já sama jsem se postavila na vlastní nohy a světe div se, nejsem bez rodiny mého bývalého muže na světě ztracená a bezradná. Snachám, které se trápí zásahy matek svých mužů do života, bych vzkázala jedno: dělejte si vše po svém, neukazujte nerozhodnost, řešte věci bez zapojení citů a případných výčitek vůči nim - nezaslouží si to a mějte na paměti, že jste v právu, když hájíte svoje soukromí /manžel neutrpí žádnou újmu, když mu řeknete, že si záležitosti s matkou vyřešíte po svém, když on to nezvládá a matka přežije, když jí řeknete, že jste se rozhodla podle toho, co vyhovuje Vám a že na tom trváte/. Jinak skončíte jako nesvéprávný blbec, co se bude za čas muset ptát, zda jim nevadí, že se ve městě sejde se svou matkou či kamarádkou a opozdí se o hodinu při návratu domů. Taky by Vám mohli dát najevo, že se jim to nelíbí a že byste mohla klečet na hrachu, kdyby se to opakovalo....A to by byl počátek Vašeho naprostého konce. Taky by Vás nakonec nemusely respektovat ani Vaše děti, protože by jim mohli ti dva namluvit, že jste úplně neschopná. Přetáhnout potomky na vlastní stranu to umí každý blbec. /Stačí jim třeba jen povolit, co Vy zakazujete/. A až byste si skutečně začala připadat jako někdo, kdo potřebuje poradit úplně ve všem a neobejde se bez dozoru, aby něco nepokazil, to to můžete zabalit nejen v tomto vztahu, ale i v jakémkoli příštím. A jak má mladá paní poznat, že je něco v nepořádku, když ty lidi zpočátku nezná? Když máte pocit, že musíte svoje věty formulovat opatrně a přemýšlíte, jak co říct, abyste se někoho nedotkla, zamyslete se nad tím, zda Vás bude bavit dělat to tak celý život. Protože až přijde dítě, až budete mít společnou hypotéku, až rodiče budou stárnout.....bude to jen horší. Nečekejte, že se něco časem poddá samo. Nebude to samo od sebe lepší. Na protivníka nespoléhejte. Jste v menšině a pokud je nepřesvědčíte, že jste silný protivník, budete menšina uťápnutá a zůstane Vám to....

Mně by až tak nevadilo, že se tchyně s mimčem v kočárku producíruje i s bývalkou manžela, na tom není nic strašného. Ovšem vpadnout do ložnice bez zaklepání, to je drzost největší. Kliku u vchodových dveří bych nahradila koulí, ne otočnou,, ale tou pevnou. :D Jinak si myslím, že se s tchyni dá domluvit, chce to být rozumná, trpělivá, neřešit blbosti, nechat ji pocit, jaká je úžasná a nejlepší, myslet si své. Ono se to vrátí, manžel bude spokojený, jeho matka též, nakonec i vy .

A proč v určitých situacích nenechává klíč v zámku? Máme dospělé děti, samozřejmě má stále každé klíče, takže když nechceme aby si jen tak někdo otevřel je klíč v zámku nejjednodušší.

Já bych na jejím místě nechávala klíč v zámku a tím bych tchyni donutila zazvonit ! Třeba by si to potom uvědomila, že chodí na návštěvu, nebo by ji to nakonec otrávilo tak, že by k nim přestala chodit !!!

Stále stejná písnička. Ať je jaký chce letopočet, pořád je na programu problém tchyně a snachy. Zdá se, že si mladá maminka pořídila s manželem dítě dřív, než si vyřešila základní vztahy v nové rodině. Chápu velice dobře, o čem je řeč, u nás to bylo totéž v bleděmodrém. Ovšem já měla dvacetiletou výdrž, než jsem to rozetnula. Manželství skončilo rozvodem a jediné, co mě mrzí je to, že jsem se neodhodlala skončit to dřív. Tchyně s nevyžádanými radami a zásahy do manželství, se vstupy vlastními klíči v kteroukoli hodinu, s otevřeným nepřátelstvím vůči současné a sympatiemi oplývající vůči minulé ženě by se v případě nějakého sporu nezastal ani naprosto zcestně uvažující člověk. Mladá paní se stížnostmi u manžela pochodit nemůže, jak je vidět, takže musí zvolit jinou formu - chce se mi napsat boje - ale zvolím výraz komunikace s protivníkem. Klíč bych nechávala zásadně v zámku. Nikdo k vám bez ohlášení nemá co chodit. I za cenu cirkusu, který bude následovat, bych babičce mého dítěte oznámila, že je v mé rodině vítána jednou týdně na návštěvu, a to v tuto danou hodinu /za přítomnosti mého manžela, nikoli když jsem doma sama/. Snažila bych se nepotřebovat její pomoc /to znamená mít doma uklizeno a uvařeno/ a požádala ji o to, aby mi nepředhazovala bývalou manželku svého syna, že mi to prostě jako člověku vadí. To vše bych jí řekla klidně a zejména před svědkem. To proto, až poletí stěžovat si k synáčkovi. Prostě bych to obrátila a dopřála jí, aby si ona stěžovala na mě. Manželovi bych pak - on na to řeč zavede - odpovídala přibližně stejně jako on teď mně, čili tedy bych problém zlehčovala jako on. Ať si to s maminkou vyříká sám. Vy se věnujte miminku a udělejte si - máte jistě manžela přes den v práci - svůj den s tím, že buď budete doma s klíčem v zámku, nebo doma nebudete a ona Vás tam prostě nenajde. Nenechte problém rozrůst tak daleko, že Vám bude mluvit do výchovy, co vařit, kam dát dítě do školky, kdy jít do práce, no a když se tedy náhodou rozvedete, nebudete první ani poslední.

ježiš ten novej formát komentářů mne poněkud irituje :/

Tak já nevím z toho jak je to napsané mám pocit že jde o nedospělou osobu, která vše hrotí stylem pavlačovéé drbny.například fakt nechápu, tu "hrůzu" z toho že viděla tchýni s ex když vozila jejich díte, přece když ji tchyně potká na ulici tak nebude zalejzat nkam pod šutr a dělat že ji nevidí zvláště když si rozuměly. to že "vypdala" Jana jako matka jejího dítěte to je už fakt problém v hlavě pisatelky. Druhá věc je lezení tchyně do bytu bez pozvání. To je třeba v prvé řadě řešit domluvou není třeba hned demonstrativně vyměňovat zámek. Mát u někoho druhé klíče se hodí pro případ že je člověk ztratí nebo potřebuje, aby mu tam někdo o dovolené zaléval kytky........jen jde o to dohodnout se na pravidleh. Tady souhlasím s tím že by bylo vhodnější aby pravidla matce určil manžel jako její syn, ale nikde není řečeno že to nemůže udělat ona sama. V tomto směru mi přijde že paní si neuvědomuje že má docela slušný problém i s manželem, protože mít partnera, který nebere v podstatě vůbec na vědomí moje pocity a potřeby je celkem k prdu. Ano je možné že paní přehání, její pohled na věcd tomi i nasvědčuje, nicméně pokud nkdo váš blízký trpí tímhle druhem řekněme paranoi či strachu z jiného člověka tak jen mu říct že přehání mu fsakt nepomůže. Je nutné aby tchyně lezla do bytu kdy se jí zachce .......? není? Tak by měl vyhovět manželxe, která chce aby byla podniknuta nějaká opatření a né se tvářit že je to fuk. jinak ayle co si budem říkat je to především o paní jako takové respekt nemá k sobě a tak ho k ní nemá přirozeně ani tchyně.

A to není schopná zavolat zámečníka aby zámek vyměnil když se k tomu manžel jaksi nemá.A s tchyní si to vyříkat na nic bych už nečekala přece se vám takhle nemůže plést do života.

Asi to ještě netuší, ale má problém i s manželem - nejen s tchyní. Jestliže manžel nebere vážně její výtky vůči tchyni a jestli mu přijde v pořádku, že jim domů chodí jak se jí líbí a kdy se jí líbí a ještě je nachytá v ložnici - tak je manžel nejspíš nějaký mamánek. Je ale jasné, že v 37 letech by měla být schopná si promluvit s tchyní i ona sama. Proboha!!! Ona sama je s tím především v nepohodě, tak to musí taky té tchyni ale říci! Poněkud v kontrastu s tvrzením, že jí bylo jasné, že si hnedka nebudou rozumět, je to, že jí přišlo jako výhoda, že bydlí jen dvě patra od sebe. Že by mohla být dobrá na hlídání. Jinak naprosto souhlasím s tím, co píšou ostatní pode mnou. Nechat vyměnit zámek je to nejjednodušší.

Taky bych řekla, že nechat ten zámek vyměnit je minimální problém. Ovšem pokud si to Radka netroufá udělat, protože to není její byt (zdá se, že se přistěhovala po svatbě k manželovi), nebo, jak už bylo psáno, nemá na to peníze, tak je problém daleko větší jinde. A výměna zámku nic nevyřeší.

Vážně je jí 37? Článek vypadá, jakoby se dvacetiletá potkala s klukem, co se tak během roku oženil a rozvedl. Nedává mi to smysl. Pokud manželovi je okolo 40, tak to byl zřejmě těžký mamánek, a pokud se pisatelka vdávala okolo 35 nechápu, proč není schopná si věci zařídit sama - zvlášť když manžel chodí domů pozdě. Asi nechat vyměnit zámek a oznámit to tchýni by snad zvládla. Ale jestli je neschopná zavolat zámečníka (pokud nemá také svoje příbuzné nebo kamarády, kteří by to třeba zvládli), nebo nemá přístup k penězům, aby mohla výměnu bez manžela zaplatit .... to by byl ale jiný příběh, ne jenom děsná tchýně.