Radka se dostala do velmi prekérní situace. Má krátce po rozvodu a je znovu zamilovaná. Problém ale je, že její nová láska je bratr jejího bývalého manžela, což jeho rodina neakceptuje. Jak se teď má zachovat?
Na chlapy jsem nikdy neměla moc štěstí a teď zpětně uznávám, že jsem si za to mohla částečně i sama. Jako řadu jiných žen mě totiž vždy přitahovali takzvaní „hajzlové“. Chlapi, kteří se mnou zametali, využívali mě, podváděli a celkově mi ze života dělali peklo. Trápila jsem se a nechápala jsem, proč zrovna já nemůžu narazit na nějakého hodného muže. Na druhou stranu, když už jsem takového potkala, vlastně mě nezajímal a nudila jsem se s ním. Prostě začarovaný kruh, ze kterého jsem neuměla vyskočit a myslela jsem si, že je mi souzeno takto žít napořád.
Když jsem se seznámila s mým budoucím manželem Jáchymem, byl to dost podobný případ. Střídal holky jako ponožky, byl nespolehlivý a nic mu nebylo svaté. Kolik nocí jsem kvůli němu proplakala! Jeho jediná výhoda byla, že byl velmi schopný a úspěšný ve své práci. I když jsem se kvůli němu trápila, neustále mě přitahoval a ani já jsem mu evidentně nebyla lhostejná, protože co jsem pochopila z řečí jeho přátel, byla jsem první známost, kterou jim představil a za kterou se i přes kratší či delší avantýry pořád vracel. To bylo sice na jednu stranu povzbudivé, ale v závěru k ničemu, protože jsme se nikam neposouvali a on si i nadále dělal, co chtěl. Už jsem se nějakou dobu odhodlávala k tomu, že to ukončím jednou provždy, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Nejdřív jsem propadla naprosté panice, ale pak jsem si řekla, že to zvládnu, ať už s Jáchymem nebo bez něj. Po dítěti jsem už celkem toužila, takže mě jeho názor nemohl vyvést z míry.
Jáchym byl zpočátku velmi zaskočený, ale respektoval moje rozhodnutí a rozhodl se mě podpořit. Zároveň mi sice řekl, že ze svého životního stylu neustoupí, na druhou stranu jsem byla ráda, že mám z jeho strany aspoň nějakou podporu. Během těhotenství jsem se soustředila především na to, co přijde po porodu, a neřešila jsem, co kde on vyvádí. Ani jsem ho vlastně přímo u porodu mít nechtěla, ale když přišel ten okamžik, Jáchym trval na tom, že tam chce být, a tak jsem svolila. A to ho naprosto změnilo. Narodila se nám krásná a zdravá dcera a on zcela propadl jejímu kouzlu. Cítila jsem, že i ke mně se jeho vztah úplně změnil, což i sám přiznal. Najednou mě začal brát jako skutečnou partnerku a jeho aférky jako mávnutím kouzelného proutku ustaly. Když byl naší dceři rok, překvapil mě ještě víc, a to žádostí o ruku. Měla jsem pocit, jako kdybychom teprve teď prožívali opravdovou zamilovanost. Vzali jsme se krátce po dceřiných druhých narozeninách a bylo nám fajn. Brzy jsme na svět uvítali ještě syna a Jáchym byl na vrcholu blaha. Stal se z něj milující otec a skvělý partner, nemohla jsem si na něj stěžovat. Ani jeho přátelé ho nepoznávali.
V té době jsme se hodně vídali s jeho bratrem Vítkem, který měl s manželkou přibližně stejně staré děti. Jejich manželství ale neklapalo zdaleka tak dobře jako naše a bylo jasné, že dřív nebo později tam dojde k rozvodu. Vítkova manželka ho tak dlouho podváděla, až otěhotněla s jiným a rozhodla se od rodiny odejít. Nejevila zájem ani o vlastní děti. Vítek byl zdrcený a z nějakého důvodu jsem to byla já, ke komu měl důvěru a kdo se stal jeho vrbou. Byli jsme si čím dál bližší a postupem času už to nebylo jen o tom, jak ho uchlácholit. Zamilovali jsme se do sebe a nevěděli jsme, kudy kam. Jáchym pro mě najednou naprosto ztratil význam a já se rozhodla pro rozvod. Naše rodiny vůbec nechápaly, co se děje, až jsme se s Vítkem rozhodli jít s pravdou ven. V té době už jsem měla po rozvodu, kdy na mě Jáchymovi rodiče zanevřeli, protože jsem prý jejich synovi, který se kvůli mně kompletně změnil, zlomila srdce a zničila život. Když pak Vítek oznámil, že spolu udržujeme vztah, byl oheň na střeše. Vítkovi pohrozili, že ho vydědí, pokud takhle podrazí svého bratra, a se mnou se Jáchym začal soudit, aby dostal děti do své péče. S Vítkem se nechceme vzdát naší velké lásky, zároveň ale nevíme, jestli pro nás tahle situace vůbec může mít happy end.
